Z jakých dat vznikají moje mapy

Dnešní tvorba map už nestojí jen na jednom mapovém podkladu. Kvalitní mapa vzniká kombinací různých zdrojových dat — od státních geografických databází přes otevřená komunitní data až po letecké snímky, satelitní data, katastrální mapy, výškové modely nebo vlastní data obce. Díky tomu lze připravit mapu, která není jen hezkým obrázkem, ale přesným a účelně zpracovaným výstupem pro konkrétní použití.

Při tvorbě map pracuji s řadou dostupných mapových a geografických zdrojů. Mezi základní patří data ČÚZK, například ZABAGED, ortofotomapy, výškopis, katastrální mapy nebo RÚIAN. Tyto zdroje poskytují velmi důležitý základ pro zobrazení území, komunikací, vodních toků, budov, hranic, názvů, výškových poměrů nebo parcelních informací. Pro obecní a regionální mapy jsou často nenahraditelné, protože vycházejí z oficiálních a průběžně aktualizovaných dat.

Dalším důležitým zdrojem jsou otevřená data, zejména OpenStreetMap. Ta často obsahují velmi podrobnou síť cest, pěšin, cyklotras, turistických tras, bodů zájmu, služeb nebo lokálních objektů, které v oficiálních databázích nemusí být vždy zachyceny v takové míře detailu. OSM proto používám hlavně tam, kde je potřeba pracovat s reálným využitím území, pěšími a cyklistickými trasami, orientací v terénu nebo drobnými objekty, které jsou důležité pro návštěvníky i místní obyvatele.

K dispozici jsou také různé geoportály a tematické datové zdroje. Vedle národních zdrojů lze využívat data krajů, měst, správců technické infrastruktury, resortních organizací nebo evropských portálů. Často jde o data týkající se dopravy, ochrany přírody, územního plánování, záplavových území, památkové ochrany, turistických cílů, veřejných služeb, odpadového hospodářství, školství, zdravotnictví nebo životního prostředí. Pro konkrétní mapu je tak možné vybrat jen ty vrstvy, které dávají smysl pro daný účel.

Velkou roli dnes hrají i letecké a satelitní snímky. Ortofota umožňují přesně zobrazit aktuální stav krajiny, zástavby, cest, zeleně nebo vodních ploch. Satelitní data, například z evropského programu Copernicus, se dají využít pro sledování vegetace, sucha, změn v krajině, teplotních poměrů, vodních ploch nebo širších environmentálních souvislostí. Z těchto dat lze vytvářet tematické mapy, které už nezobrazují jen „kde co je“, ale také „jak se území chová“ — například kde je více zeleně, kde se přehřívá krajina, kde se mění vegetace nebo kde mohou vznikat problémy se suchem.

Samostatnou kategorií jsou katastrální mapy a parcelní data. Ta se hodí hlavně tam, kde mapa souvisí s vlastnictvím, správou majetku, plánováním investic, pasportizací nebo evidencí objektů v území. Katastrální podklad může být užitečný například pro mapy obecního majetku, veřejných prostranství, zeleně, mobiliáře, cest, pozemků určených k údržbě nebo lokalit připravovaných pro rozvoj.

Do map je možné zapojit také vlastní data zadavatele. Obec, město, technické služby nebo infocentrum často mají seznamy objektů, tabulky, fotografie, GPS body, starší mapy, pasporty, seznamy služeb nebo interní evidenci. Tato data lze vyčistit, převést do mapové podoby, doplnit o souřadnice a propojit s dalšími vrstvami. Výsledkem může být například mapa mobiliáře, mapa odpadových stanovišť, mapa turistických cílů, mapa závad, mapa zeleně, mapa parkování nebo přehled služeb v obci.

Důležité ale není jen mít data k dispozici. Klíčové je umět je správně zpracovat. Různé zdroje mají různou přesnost, aktuálnost, měřítko, licenční podmínky a vhodnost pro konkrétní účel. Jiná data se hodí pro tištěnou turistickou mapu, jiná pro pracovní evidenci majetku, jiná pro webovou mapu a jiná pro analytický výstup. Při tvorbě map proto nejde jen o načtení podkladu, ale o výběr vhodných vrstev, jejich kontrolu, vyčištění, úpravu stylu a převedení do podoby, která je pro čtenáře mapy srozumitelná.

K tomu dnes pomáhají moderní GIS nástroje, automatizace a čím dál více také umělá inteligence. V prostředí jako QGIS lze pracovat s vektorovými daty, rastrovými podklady, výškovými modely, satelitními snímky i databázemi. Nástroje jako GRASS GIS, SAGA GIS, Orfeo ToolBox, WhiteboxTools nebo různé QGIS pluginy umožňují provádět prostorové analýzy, klasifikaci snímků, výpočty sklonitosti, modelování terénu, zpracování vegetačních indexů nebo přípravu klimatických a environmentálních vrstev.

AI a specializované pluginy navíc otevírají možnosti, které byly dříve dostupné jen velkým pracovištím. Z leteckých nebo satelitních snímků lze dnes pomocí nástrojů pro detekci a segmentaci rozpoznávat objekty v území — například jednotlivé stromy, plochy zeleně, zastavěné části, vodní plochy nebo jiné prvky krajiny. Podobně lze připravovat klimatické a environmentální mapy, mapy teplotních rozdílů, vegetační kondice, zastínění, odtoku vody nebo změn v krajině v čase.

Výhodou současné tvorby map je tedy obrovská šíře dostupných dat. Pro jeden projekt může stačit jednoduchý podklad s cestami a body zájmu. Pro jiný je možné kombinovat oficiální geografická data, katastrální mapu, ortofoto, vlastní evidenci obce, výškový model, tematické vrstvy a satelitní analýzu. Díky tomu lze připravit prakticky jakýkoli typ mapy — od přehledné mapy pro návštěvníky přes obecní pasport až po tematickou analytickou mapu pro rozhodování.

Mým cílem není jen zobrazit data na mapě, ale vytvořit takový mapový výstup, který bude pro konkrétní obec, region nebo projekt opravdu použitelný. Někdy to znamená jednoduchou a čitelnou tištěnou mapu. Jindy interaktivní webovou mapu s vrstvami, filtrováním a detailními informacemi. A někdy specializovanou tematickou mapu, která pomůže lépe pochopit území, plánovat údržbu nebo vysvětlit konkrétní problém veřejnosti.

Díky dnešním datovým zdrojům a nástrojům už mapa nemusí být jen statickým obrázkem. Může být přehledným rozhraním nad množstvím informací, které už v území existují — jen je potřeba je správně propojit, vyčistit, zobrazit a graficky zpracovat.