Číslované cyklotrasy jako neveřejná data. Proč v Česku chybí otevřená celostátní evidence?

Česká republika má rozsáhlou síť veřejně značených a z veřejných peněz podporovaných cyklotras. Jejich kompletní číslovaná evidence však není dostupná jako otevřená celostátní datová vrstva.

Silnice stáhneme zdarma. U cyklotras je situace jiná

Při tvorbě map pro města a obce běžně pracuji s veřejnými geografickými daty. Z Geoportálu ČÚZK lze stáhnout silniční síť, železnice, vodní toky, budovy, cesty, správní hranice a desítky dalších vrstev. Data ZABAGED jsou poskytována bezplatně jako otevřená data pod licencí Creative Commons CC BY 4.0.

U číslovaných cyklotras je však situace výrazně složitější.

Česká republika má rozsáhlou síť cyklotras označených v terénu žlutými směrovými tabulemi a čísly, například 18, 22 nebo 4074. Tato čísla používají obce, kraje, informační centra, vydavatelé map, provozovatelé turistických portálů i samotní cyklisté.

Přesto neexistuje snadno dostupná, jednotná a průběžně aktualizovaná celostátní datová sada, kterou by si kartograf mohl stáhnout například ve formátu SHP, GeoPackage nebo GeoJSON a použít ji při tvorbě mapy.

Jako kartograf jsem se při získávání těchto dat setkal s tím, že evidence průběhu tras je považována za data spravovaná Klubem českých turistů a jejich poskytnutí se řeší licenčně a za úplatu.

Vzniká proto jednoduchá otázka:

Proč jsou čísla a průběhy veřejně značené celostátní sítě dostupné jiným způsobem než například čísla a průběhy silnic?

Cyklotrasa není totéž co cyklostezka

Nejdříve je potřeba odlišit dva pojmy, které se často zaměňují.

Cyklostezka je konkrétní dopravní stavba nebo pozemní komunikace určená pro cyklisty, případně pro společný provoz cyklistů a chodců.

Cyklotrasa je doporučené a zpravidla značené vedení pro cyklisty. Může vést po samostatné cyklostezce, místní komunikaci, silnici, lesní cestě nebo jiné veřejně přístupné cestě. Jedna číslovaná cyklotrasa proto může procházet po mnoha různých typech komunikací a přes území několika obcí nebo krajů.

Samotné pozemní komunikace jsou obvykle ve vlastnictví státu, krajů, obcí nebo soukromých vlastníků. Klub českých turistů tyto cesty nevlastní. Jeho významná role spočívá především v systému značení, kontrole tras, evidenci směrových tabulí a koordinaci číslovaných cyklotras.

Jakou roli má Klub českých turistů

Klub českých turistů se označuje za garanta značení cyklistických tras v České republice. Od roku 1997 zajišťuje ve většině krajů také údržbu jejich značení. Výjimkou jsou Jihočeský, Liberecký a Olomoucký kraj.

Kontrola není pouze příležitostná. KČT uvádí, že všechny vyznačené cyklotrasy každoročně projíždí. Kontroloři zaznamenávají chybějící nebo poškozené směrové tabule a jejich soupis následně předávají firmě, která značení vyrábí a instaluje. KČT při této činnosti hradí jízdné, stravné a odměnu kontrolorům.

Aby bylo možné takovou činnost organizovat, musí logicky existovat poměrně podrobná evidence:

• kudy konkrétní cyklotrasa vede,
• jaké má číslo,
• kde se nacházejí směrové tabule,
• které úseky byly změněny,
• kde značení chybí nebo je poškozené,
• kdy byla trasa naposledy kontrolována.

Nejde tedy pouze o barevnou čáru zakreslenou v turistické mapě. Jde o datovou a provozní infrastrukturu, která musí být dlouhodobě spravována a aktualizována.

Značení je podporováno z veřejných peněz

Ministerstvo pro místní rozvoj dlouhodobě podporuje obnovu turistického a cyklistického značení. V roce 2026 uvedlo, že dotace pro Klub českých turistů na obnovu značení a cyklotras činila 11,7 milionu korun.

KČT rovněž otevřeně uvádí, že obnova značených turistických tras je realizována převážně za přispění státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj a z rozpočtů krajů.

Veřejné prostředky tedy podporují minimálně:

• kontrolu tras v terénu,
• obnovu a údržbu značení,
• výrobu směrových tabulí,
• instalaci značení,
• cestovní náklady a odměny kontrolorů,
• související organizační a evidenční činnost.

Z veřejně dostupných obecných informací ale není zřejmé, jak velká část dotací směřuje přímo na správu digitální databáze, zakreslování změn, GIS zpracování nebo distribuci dat.

Právě to je podstatná otázka.

Pokud si KČT digitální databázi vybudoval a udržuje výhradně z vlastních komerčních prostředků, je pochopitelné, že podrobná a garantovaná data poskytuje za úplatu.

Jestliže ale stát a kraje financují také samotný sběr, ověřování a aktualizaci prostorových dat, pak by měl veřejný sektor vysvětlit, proč si při poskytování dotací nezajistil alespoň základní otevřený datový výstup.

Co dnes nabízí ZABAGED

ZABAGED je základní geografický model území České republiky spravovaný Zeměměřickým úřadem ve veřejném zájmu. Obsahuje například silnice, ulice, železnice, cesty, pěšiny, vodní toky, budovy a další objekty.

Od roku 2025 byla do ZABAGED doplněna také vrstva pěších turistických tras. To je důležitý posun: stát tím fakticky uznal, že značené turistické trasy jsou významným geografickým prvkem, který patří do základní topografické databáze.

V aktuálním katalogu ZABAGED platném k 1. červenci 2026 však samostatnou celostátní vrstvu číslovaných cyklotras stále nenajdeme. Katalog přitom obsahuje celou tematickou kategorii komunikací a je průběžně aktualizován Zeměměřickým úřadem.

To znamená, že kartograf může ze státního zdroje získat samotné silnice, místní komunikace, lesní cesty nebo pěšiny, po kterých cyklotrasa vede. Nemůže z nich ale spolehlivě poznat:

• zda po daném úseku vede značená cyklotrasa,
• jaké číslo má,
• kde začíná a končí,
• zda byl její průběh změněn,
• zda je značení stále platné.

Nestačí přece OpenStreetMap?

V praxi se proto často používá OpenStreetMap. Ta obsahuje velmi kvalitní síť cyklotras a pro mnoho mapových projektů představuje použitelný zdroj.

OpenStreetMap je ale komunitní databáze, nikoliv autoritativní celostátní evidence českých cyklotras. Její data mohou být velice přesná, ale správnost a aktuálnost konkrétního úseku závisí na aktivitě jednotlivých přispěvatelů.

Pro obecní nebo krajskou mapu je důležité vědět, zda zakreslená trasa odpovídá právě platnému stavu značení v terénu. Kartograf by proto měl mít možnost porovnat komunitní data s oficiálním nebo alespoň garantovaným referenčním zdrojem.

U silnic takový referenční státní zdroj existuje. U kompletní číslované sítě cyklotras zatím chybí.

Je řešením Cyklovize 2030?

Projekt Cyklovize 2030 provozuje mapový portál, který shromažďuje podklady jednotlivých krajů a zobrazuje páteřní dopravní síť pro cyklisty. Trasy jsou rozdělovány na národní, nadregionální a regionální.

Je to důležitý krok ke sjednocení cyklistických dat. Cyklovize ale řeší především plánování bezpečné dopravní infrastruktury a její budoucí rozvoj.

Sama upozorňuje na rozdíl mezi turisticky vyznačenou cyklotrasou a dopravně významným koridorem. Značená turistická trasa může existovat v celé délce, zatímco pro investiční plánování je důležitý pouze určitý úsek.

Mapový portál Cyklovize proto není automaticky totéž jako úplná evidence všech číslovaných cyklotras a jejich aktuálního značení v terénu.

Z pohledu kartografa by bylo potřeba, aby veřejná datová sada obsahovala alespoň:

• geometrii každé platné číslované cyklotrasy,
• číslo trasy,
• kategorii nebo význam trasy,
• stav platnosti jednotlivých úseků,
• datum poslední aktualizace,
• správce nebo zdroj údaje,
• možnost strojového stažení,
• jasnou otevřenou licenci.

Nejde o zpochybňování práce KČT

Klub českých turistů má na rozvoji české turistiky mimořádnou zásluhu. Bez práce značkařů a kontrolorů by jedna z nejhustších a nejpropracovanějších sítí turistického značení na světě nemohla fungovat.

Správa dat také něco stojí. Je proto zcela legitimní, aby KČT nabízel placené služby a podrobné datové produkty, například:

• garantovaná a častěji aktualizovaná data,
• kompletní evidenci směrovníků a tabulí,
• kilometáže a texty směrovek,
• historii změn,
• pravidelný změnový servis,
• technickou podporu,
• speciálně připravené výstupy pro vydavatele map.

Otázkou ale je, zda má být zpoplatněna i samotná základní informace:

Po tomto úseku veřejné komunikace vede veřejně značená cyklotrasa číslo 4074.

Číslo je uvedeno na dopravním značení v terénu. Trasu využívá veřejnost, propagují ji obce a kraje a její značení je ve značném rozsahu hrazeno z veřejných prostředků.

Proto by základní geometrie a číslo trasy mohly být otevřeným referenčním údajem. Nad touto základní vrstvou by KČT mohl nadále nabízet podrobnější, garantované a komerční služby.

Co by měl stát objasnit

Ministerstvo pro místní rozvoj a další poskytovatelé dotací by měli zveřejnit zejména odpovědi na následující otázky:

1. Je z dotací hrazeno pouze fyzické značení, nebo také vedení a aktualizace digitální evidence tras?
2. Odevzdává KČT ministerstvu nebo krajům data o aktuálním průběhu číslovaných cyklotras?
3. Získává stát k těmto datům licenci nebo právo na jejich další zveřejnění?
4. Jsou příjmy z poskytování dat třetím osobám vykazovány jako příjmy související s dotovanou činností?
5. Proč není základní datová vrstva číslovaných cyklotras poskytována prostřednictvím ČÚZK, Národního katalogu otevřených dat nebo jiného státního geoportálu?
6. Kdo je skutečným garantem čísel a aktuálního průběhu jednotlivých cyklotras?

Na tyto otázky nemusí existovat jednoduchá odpověď. Současný stav může být výsledkem historického vývoje, kdy systém vznikal postupně a stát přenechal jeho koordinaci odbornému spolku, aniž by současně vybudoval vlastní referenční databázi.

Otevřená data neznamenají všechna data zdarma

Požadavek na otevřenou základní vrstvu neznamená, že by KČT musel bezplatně zveřejnit celý svůj datový sklad, interní evidenci nebo know-how.

Rozumným řešením by mohlo být rozdělení dat do dvou úrovní.

Otevřená referenční vrstva:

• průběh trasy,
• číslo trasy,
• platnost úseku,
• datum aktualizace,
• základní kategorizace.

Podrobný komerční produkt KČT:

• kompletní evidence značení,
• přesné polohy tabulí a směrovníků,
• texty a kilometáže,
• provozní údaje,
• kontroly a závady,
• historie změn,
• garantovaný aktualizační servis.

Podobný model by umožnil kartografům, obcím, školám, destinačním společnostem i vývojářům používat jednotný základ, zatímco KČT by zůstala možnost financovat podrobnou správu a specializované služby.

Závěr

Česká republika má rozsáhlou a dlouhodobě budovanou síť číslovaných cyklotras. Její značení kontroluje a ve většině krajů udržuje Klub českých turistů. Tato činnost je podporována státem a kraji.

Přesto dnes kartograf nemá k dispozici jednoznačnou, úplnou a otevřenou celostátní datovou vrstvu, která by obsahovala aktuální průběh a čísla všech značených cyklotras.

Neznamená to automaticky, že KČT jedná protiprávně. Spíše to ukazuje na chybějící pravidla veřejného financování a správy dat.

Pokud stát přispívá pouze na barvy, tabule a cesty značkařů, měl by to doložit. Pokud ale financuje také sběr, kontrolu a aktualizaci digitální evidence, měl by si zajistit právo zveřejnit alespoň její základní část jako otevřená data.

Číslované cyklotrasy nejsou jen produktem pro jednu mapovou společnost nebo jeden turistický spolek. Jsou součástí veřejně používané dopravní a turistické infrastruktury.

A základní informace o jejich průběhu by tomu měla odpovídat.